Blog | 08.01.2023
Staré tradice v novém světě: Vánoce
Autorka: Helena Stella Kramářová
V současné době dochází ve společnosti k mnohým proměnám, s nimiž se předchozí generace nesetkaly. Na každého z nás mají vliv média a všudypřítomná globalizace. Mezi myšlenkovými proudy a vrstvami společnosti tak dochází k oslabování vyhraněnosti původních kultur. Především ve velkých metropolích se jich díky migraci setkává velké množství, prolínají se a navzájem ovlivňují. Taneční, hudební a jazykový spolek Marjánka se věnuje nejen folklóru a aktivitám pro děti, mládež a dospělé, ale snaží se také uchovávat a předávat dál české a slovenské tradice a zvyky. Na sklonku loňského roku se rozhodl nahlédnout do domovů krajanů žijících v Rakousku a prostřednictvím dotazníku zjistit cenné informace o dodržování tradic a obyčej ů, které jsou spojené s adventem a Vánocemi.
Pojem „tradiční Vánoce“ je velmi široký a těžko definovatelný, neboť si pod ním zpravidla každý vybaví tradice spojené s vánočními svátky, které si pamatuje z dětství nebo které ve své rodině aktivně udržuje. Představa tradičních Vánoc je ovšem také ovlivněna všudypřítomnou reklamou a filmovou produkcí – domácí i hollywoodskou. V těch je obraz vánočních svátků spojen s idylickou atmosférou a často i s tradicemi, které vycházejí z anglosaského světa. Jak ale vypadají Vánoce v rodinách, které se z České republiky a Slovenska přestěhovaly do Rakouska? Které tradice a zvyky si rodiny uchovaly a uchovávají i nadále a které z nich se těší obzvlášť velké oblibě?
Čas přípravy na Vánoce – advent – je spojen s několika tradicemi. Nejznámější z nich je výroba či zakoupení adventního věnce opatřeného čtyřmi svícemi, které symbolizují čtyři týdny trvající advent. O každé adventní neděli se zapálí jedna svíce, světla postupně přibývá, a to ukazuje na blížící se Vánoce. Adventní věnec nalezneme v domovech 90 % respondentů. Dvě třetiny dotázaných také v době adventní psaly nebo s dětmi píší dopis Ježíškovi. Ježíšek či Ježiško nejčastěji nosí na Štědrý den dárky. Vedle nich je to také Christkind a rodiče. Pouze ve třech procentech případů se dárky nedávají vůbec nebo je od rodičů dostanou pouze děti. Vánoční cukroví, které svou vůní tvoří nedílnou část vánoční atmosféry, se ve většině případů peče doma podle tradičních rodinných receptů, zhruba dvě pětiny dotázaných zkouší nové a jedna pětina kupuje cukroví již upečené.
Ke štědrovečerní tabuli se naprostá většina respondentů obléká svátečně a mívá polévku – nejčastěji rybí, zelnou, hrachovou, čočkovou nebo houbovou (řazeno dle četnosti sestupně) a bramborový salát s majonézou (80 %) jako přílohu ke kapru či jiné rybě (80 %). Většina dotázaných připravuje rybu smaženou v trojobalu avšak část pouze na másle. Jedna třetina dotázaných má místo ryby k bramborovému salátu smažený řízek, přičemž někteří respondenti připravují obojí. Za zmínku stojí také vídeňský bramborový salát jako alternativa k salátu s majonézou. Především slovenští respondenti uvedli dále pirohy a opekance (též bobačky, bobáľky, pupáky či pupáčiky). Opekance jsou malé kuličky z kynutého těsta pečené tak, že jsou k sobě jemně přitlačené. Tradičně se polévají horkým mlékem a posypávají se mletými ořechy, mákem nebo tvarohem. Kynuté těsto, které nabývá symbolizovalo v lidové tradici hojnost. Na českých svátečních tabulích se z něj připravuje vánočka. Součástí štědrovečerní večeře jsou pro Slováky žijící v Rakousku také vánoční oplatky s medem a česnekem. Odcházení od stolu, dokud všichni nedojedli, není žádoucí. To je společným rysem v domácnostech Čechů i Slováků, v některých rodinách má výjimku hospodyně, která od stolu vstát smí.
Štědrý večer se krom jídla a dárků pod nazdobeným stromečkem pojí s mnoha rozličnými zvyky a obyčeji, které měly na sklonu roku ukázat lidem, jakým směrem se v otázce hojnosti, zdraví a vztahů bude ubírat ten nadcházející. V některých rodinách se všichni po snídani až do večeře postí, aby viděli na obloze zlaté prasátko, symbol hojnosti. Také dvě výše zmíněné polévky – hrachová a čočková – mají zajistit dostatek peněz. V některých regionech jsou právě tyto polévky součástí novoročního oběda. Další z tradic zajišťujících hojnost peněz je šupina z kapra ukrytá pod ubrusem nebo talířem. Nejčastěji uváděným zvykem v dotazníku je rozkrajování jablka – tím naši předkové věštili, zda budou zdraví, nemocní nebo je dokonce zastihne smrt. Dnes se však nejčastěji po rozkrojení těšíme z přítomnosti hvězdičky, kterou vytváří jádřinec. Velmi oblíbené je také pouštění skořápek ořechů se svíčkou po vodě, které má ukázat, zda budou členové rodiny pospolu. V domácnostech krajanů nechybí ani jmelí zavěšené nejčastěji na lustru. Jmelí, v ideálním případě darované, má do domu přinést štěstí, lásku a plodnost. Tento zvyk má předkřesťanské kořeny a těšil se oblibě u starých Slovanů, Germánů ale i Keltů.
Ve většině případů se v českých a slovenských rodinách zpívají české a slovenské koledy, někde také německé. Některé z rodin si chodí pro betlémské světlo, kterým se pak zapalují mimo jiné svíčky u sváteční tabule a také čtou po večeři či u jesliček biblický vánoční příběh. Na půlnoční mši či podívat se na betlém v kostele chodí zhruba 43 % dotázaných. Pouze jednotky respondentů uvedly, že jsou pro ně Vánoce neodmyslitelně spojeny se svátečními bohoslužbami. Naopak většina – přes 85 % – odpověděla, že se o Vánocích všichni společně dívají na pohádky, a to více než během celého roku.
Ke svátečním dnům patří také návštěvy širší rodiny a přátel. Pouze necelých 30 % krajanů tráví celé Vánoce, Silvestra a Nový rok v Rakousku, 54 % navštěvuje rodinu na Slovensku a v České republice, 16 % tam tráví celé svátky a jen nepatrný zlomek tam nejezdí za příbuznými, nýbrž jen na hory. Vánoce si krajané neumějí představit bez rodiny, cukroví a tradičního jídla, pohádek a dárků (v tomto pořadí). Dále pak bez stromečku, vánočních trhů, návštěv příbuzných a stresu.
Na závěr malá statistika: Dotazník zodpovědělo 99 respondentů, kteří mají za svůj mateřský jazyk češtinu (75 %), slovenštinu (20 %), a němčinu (5 %). Dvě třetiny všech dotázaných představovaly ženy a jednu třetinu muži. Zastoupeny byly všechny věkové kategorie, nejvíce však bylo dospělých v produktivním věku.
Děkujeme všem respondentům za ochotu i za čas, který strávili vyplněním dotazníku!