Aktuelles | 15.05.2026
Ohlasy na koncert z řad vystupujících i diváků
Jedenáctý koncert folklorního souboru Marjánka je už definitivně minulostí. Pro diváky to byly dvě hodiny plné radosti a zábavy, pro účinkující půl roku poctivých příprav ve volném čase – a také úsilí zorganizovat více než osmdesát vystupujících.
Ne vždy šlo v zákulisí všechno úplně podle plánu – objevily se chvíle splétané i trochu „spletené“. Ale i to k podobným akcím vlastně neodmyslitelně patří. To nejdůležitější je, že se nám opět podařilo společně vytvořit něco krásného a že Marjánka znovu ukázala, jak silná a živá může být aktivní menšina. Moc nás potěšilo množství milých a pozitivních ohlasů, které jsme na koncert dostali. Několik z nich rádi zveřejňujeme.
„Splétané": Když Marjánka slaví 15. výročí a tradicemi vrátí divákům kousek domova
V sobotu 9. 5. 2026 jsem v sále Školského spolku Komenský ve 3. vídeňském okrsku zažil svou premiéru – jako Rakušan s českými kořeny, jehož rodina přišla do Rakouska po první světové válce z oblasti sudetského Opavska, jsem poprvé na pódiu tančil české, a dokonce i slovenské lidové tance, a k tomu ještě zpíval, což v Rakousku nebývá příliš obvyklé. Po mnoha týdnech příprav se folklornímu souboru Marjánka, jehož dospělé skupiny jsem součástí, podařilo představit velmi zajímavý a divácky atraktivní program, který pro nás a společně s námi trpělivě a dlouho připravovali Simona Cankorur, Eliška Tomášová a Roman Gažo, Lenka Gratzer a Libor Meisl. Byl to opravdu výjimečný zážitek plný tradic, hudby a skvělé atmosféry, na který budeme ještě dlouho vzpomínat.
Celý program „Splétané“ k 15. výročí od založení Marjánky stál na jednoduché, ale o to silnější myšlence: že lidé, kteří se potkávají v souboru a tvoří jednu partu, se postupně navzájem proplétají – společnými zážitky, písničkami, tancem i obyčejným časem stráveným spolu. Nešlo však jen o jeden konkrétní soubor, který tuto myšlenku prezentoval, ale o menšinu jako celek, do které patří i spolek Marjánka.
Nebyla to žádná nudná folklorní podívaná. Právě naopak! Program krásně ukázal, že tradice mohou přirozeně žít dál, když do nich každý přinese něco svého a přenese je do dnešní doby. Ve svých vystoupeních to skvěle předvedli jak dospělí, tak děti. Hned na začátku i na konci zazněla slova Elišky Tomášové, dramaturgyně koncertu, která mnohé diváky chytla za srdce. „Nikdy som si neuvedomila, koľko vecí sa vživote vlastne len… splieta. Ľudia, príbehy, hlasy, nitky, vlasy," zaznělo v úvodu v citlivém přednesu moderátorky Moniky Caudr.
Připomnělo nám to, že na jaře je všechno tak nějak jasnější a to, co bylo v zimě skryté, znovu vychází na povrch. Děti i dospělí, malí i velcí, všichni jsme propojeni a společně jsme prostřednictvím tance a hudby ukázali, jak si toto propojení představujeme. Co se opravdu povedlo a stálo za vidění, byl velikonoční motiv, který se celým programem táhl jako červená nit. Začalo to jarními chorovody, které symbolicky vymetly zimu, starosti i všechno špatné. Poté program plynule pokračoval přes živé velikonoční tradice a dětské hry na louce až k parádnímu Hodonínskému jarmarku a velkolepému finále v podobě velké májové veselice.
S mnoha lidmi jsme po akci ještě chvíli povídali a většina z nich byla z programu opravdu dojatá – řada diváků říkala, že je vystoupení vrátila zpátky do dětství. Skutečným zlatým hřebem večera, na kterém bylo mezigenerační předávání tradic vidět doslova v přímém přenosu, bylo vystoupení čestného hosta, herce Pavla Zedníčka. Když vystoupil na pódiu se svou vnučkou, byla to nádherná a velmi silná chvíle, která celé myšlence dodala krásně lidskou a opravdovou tvář. Vlastně to vůbec nebyl obyčejný koncert, ale spíš oslava 15 let Marjánky – patnácti let setkávání a propojování lidí žijicích ve Vídni, kteří mají kořeny v různých regionech Čech, Moravy, Slezska a Slovenska. Oslava toho, že k sobě i přes různé země a příběhy dokážeme patřit. Celý večer ukázal, že domov není jen místo na mapě, ale vzniká hlavně tam, kde si lidé rozumějí, zpívají stejné písničky a je jim spolu jednoduše dobře. Úplně přesně to vystihl epilog na samotném konci večera: „A toto sme my. Ľudia, ktorým sa domov priblíži vždy, keď sme spolu. Nech si každý z nás odnesie dnešný večer ako dôkaz, že domov môže žiť aj tu – v nás navzájom."
Na závěr už jen tichá vděčnost za společně prožité odpoledne, které se postupně proměnilo až ve večer a v sobě spojilo hudbu, tanec i lidi. A možná i drobné uvědomění, že některé zážitky v nás zůstanou ještě hodně dlouho.
Rainer Miksche, člen spolku a folklorního souboru Marjánka
A tohle jsem já – s členkou Mirkou Buchwald při focení nových triček
Další postřehy na vystoupení od diváků:
☙ Aj my sa pripájame! Krásne podujatie, skvelá organizácia — sme stále unesení z vašej zmyslu pre detail a krásneho prepojenia našich tradícií. Moc-moc ďakujeme!!
Yvonne Erdost
☙ Musím celému souboru složit poklonu, vaše písně a tance jsou opravdu na vysoké úrovni. Děkujeme za krásný zážitek (daleko přesahující jen ty chvíle dojetí z toho, že vidíme ty naše roztomilé děti na jevišti.
Zuzana Arazim Dolejší
☙ Moc děkujeme za organizaci a vše co do toho dáváte! Moc jsme si to užili!
Kateřina Veselá
☙ Ještě jednou gratuluji, měli jste to v sobotu moc pěkné! Veselé, přirozené, pestré, moc se mi to líbilo!
Kateřina Andrejs
☙ Posílám pár fotek z nádherného koncertu, na který budeme jistě dlouho vzpomínat! Díky moc a moc všem, co se za organizaci zasloužili!
Marie Pachtová