{"id":27046,"date":"2022-08-08T10:30:48","date_gmt":"2022-08-08T08:30:48","guid":{"rendered":"https:\/\/www.marjanka.at\/aktuality-cs\/wiener-festwochen-eroeffnet-heuer-ein-dokumentarfilm-ueber-das-unbekannte-tschechische-und-slowakische-wien\/"},"modified":"2025-07-23T11:00:54","modified_gmt":"2025-07-23T09:00:54","slug":"letosni-wiener-festwochen-zahaji-dokument-o-nezname-ceske-a-slovenske-vidni","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.marjanka.at\/cs\/aktuality-cs\/letosni-wiener-festwochen-zahaji-dokument-o-nezname-ceske-a-slovenske-vidni\/","title":{"rendered":"Leto\u0161n\u00ed Wiener Festwochen zah\u00e1j\u00ed dokument o (ne)zn\u00e1m\u00e9 \u010desk\u00e9 a slovensk\u00e9 V\u00eddni"},"content":{"rendered":"

Autorka: Pavla Ra\u0161nerov\u00e1<\/p>\n

S pan\u00ed re\u017eis\u00e9rkou jsem se potkala b\u011bhem nat\u00e1\u010den\u00ed kulin\u00e1\u0159sk\u00fdch sc\u00e9n, ve kter\u00fdch zaz\u00e1\u0159ila \u010dlenka na\u0161eho spolku Monika Caudr. Za jeden nat\u00e1\u010dec\u00ed den se j\u00ed poda\u0159ilo p\u0159ipravit nap\u0159\u00edklad kynut\u00e9 buchty s povidly, kynut\u00e9 kol\u00e1\u010de s p\u0159ekvapen\u00edm, vydatn\u00fd o\u0159echov\u00fd dort nebo bryndzov\u00e9 pirohy. Recept na kynut\u00e9 t\u011bsto m\u00e1 Monika je\u0161t\u011b od sv\u00e9 maminky, kter\u00e1 byla v\u00fdborn\u00e1 peka\u0159ka a stejn\u011b tak kucha\u0159ka. Vzpom\u00edn\u00e1 si na skv\u011bl\u00e9 buchty, makovn\u00edky, o\u0159echovn\u00edky nebo sko\u0159icovn\u00edky, kter\u00e9 jim d\u011btem podle n\u011bj p\u0159ipravovala. Stejn\u011b tak um\u011bla skv\u011ble va\u0159it jej\u00ed babi\u010dka. Monika Caudr vypr\u00e1v\u00ed:<\/strong><\/p>\n

\u201eKe\u010f sme sa p\u00fdtali, ako dlho mus\u00edme ru\u010dne miesi\u0165 cesto na buchty, tak vravela: poke\u013e nebudze z hredy kapkac (to je v\u00fdchodniarsky: pokia\u013e nebude kvapka\u0165 z plaf\u00f3nu). Trvalo n\u00e1m pokia\u013e sme pochopili, \u017ee to znamen\u00e1 \u2013 pokia\u013e sa n\u00e1m neuk\u00e1\u017eu kvapky potu na \u010dele.\u201c<\/p><\/blockquote>\n

\"\"Re\u017eis\u00e9rka Lackenberger p\u0159i rozhovoru s Monikou Caudr<\/p>\n

Nutno je\u0161t\u011b dodat, \u017ee by se ve\u0161ker\u00fd maraton pe\u010den\u00ed a va\u0159en\u00ed d\u00e1le neuskute\u010dnil bez Martiny Canov\u00e9, kter\u00e1 t\u00e9to kucha\u0159sk\u00e9 akci prop\u016fj\u010dila svou kuchyni a z\u00e1zem\u00ed pro t\u00fdm\u00a0Kreativl\u00f6sung und Filmproduktions GmbH<\/a>.<\/p>\n

\"\"V\u00edce ne\u017e 12 hodin nat\u00e1\u010del t\u00fdm z\u00a0Kreativl\u00f6sung und Filmproduktions GmbH<\/a>\u00a0v s\u00eddle spolku kulin\u00e1\u0159sk\u00e9 sc\u00e9ny<\/p>\n

J\u00e1 moc na pe\u010den\u00ed nejsem, tak jsem alespo\u0148 pom\u00e1hala s p\u0159\u00edpravou mezi jednotliv\u00fdmi recepty Miroslav\u011b Buchwald, kter\u00e1 si tak\u00e9 st\u0159ihla jeden recept p\u0159ed kamerou. Anita Lackenberger se bude t\u011b\u0161it, kdy\u017e se j\u00ed dokumentem o v\u00edde\u0148sk\u00fdch \u010ce\u0161\u00edch poda\u0159\u00ed do m\u011bsta vn\u00e9st v\u011bt\u0161\u00ed otev\u0159enost v\u016f\u010di sv\u011btu. \u010cesk\u00fd charakter V\u00eddn\u011b je rakousk\u00e9 spole\u010dnosti v\u00edce ne\u017e bl\u00edzk\u00fd, ale z\u00e1rove\u0148 v\u00a0n\u011bkter\u00fdch ohledech u\u017e velice vzd\u00e1len\u00fd a pr\u00e1v\u011b i tuto pomyslnou \u201ebari\u00e9ru\u201c chce Lackenberger sv\u00fdm d\u00edlem nechat padnout.<\/p>\n

\"\"Mirka Buchwald a j\u00e1 jsme po celou dobu Monice asistovaly<\/p>\n

Pan\u00ed re\u017eis\u00e9rko, jak V\u00e1s cel\u00e1 ta my\u0161lenka napadla \u2013 v\u011bnovat jeden z\u00a0Va\u0161ich dal\u0161\u00edch dokument\u016f pr\u00e1v\u011b t\u00e9matu v\u00edde\u0148sk\u00fdch \u010cech\u016f?<\/strong><\/h3>\n

D\u00e1 se \u0159\u00edct, \u017ee tu existuje jist\u00fd m\u00fdtus a t\u00edm je \u201e\u010desk\u00e1 kucha\u0159ka.\u201c R\u00e1da ji vzpom\u00edn\u00e1m v\u00a0tom smyslu, \u017ee se tak\u00e9 sv\u00fdm zp\u016fsobem jedn\u00e1 trochu o d\u011bjiny okolo roku 1900 a o pojem oblasti \u010cech, i kdy\u017e tu v\u00a0t\u00e9 dob\u011b samoz\u0159ejm\u011b byli i Moravan\u00e9 a Slov\u00e1ci. Pro m\u011b bylo velmi z\u00e1sadn\u00ed, \u017ee je tu tento m\u00fdtus o lidech, kte\u0159\u00ed maj\u00ed ve V\u00eddni jinou n\u00e1rodnost a jsou tu po\u010detn\u011b hodn\u011b zastoupeni. A dodnes je tento m\u00fdtus o kucha\u0159k\u00e1ch z\u00a0\u010cech \u017eiv\u00fd. Ve skute\u010dnosti to byly jak \u010desk\u00e9, moravsk\u00e9, tak i slovensk\u00e9 kucha\u0159ky. Co v\u00edde\u0148sk\u00e1 dom\u00e1cnost, to speci\u00e1ln\u00ed kuchyn\u011b. Je zn\u00e1m\u00e9, \u017ee V\u00edde\u0148 byla za monarchie druhou nejv\u011bt\u0161\u00ed \u010deskou metropol\u00ed. Bylo tu siln\u00e9 politick\u00e9 hnut\u00ed, vzpome\u0148me nap\u0159\u00edklad T. G. Masaryka, kter\u00fd byl v\u00fdrazn\u011b \u010dinn\u00fd v\u00a0\u0159\u00ed\u0161sk\u00e9 rad\u011b. Velmi m\u011b ohromil divadeln\u00ed \u0159editel z\u00a0Josefstadtu Franz Pokorny, kter\u00fd byl p\u016fvodem z\u00a0\u010cech a ten siln\u011b ovliv\u0148oval kulturn\u00ed d\u011bn\u00ed V\u00eddn\u011b. Nebo si vezm\u011bme Dvorn\u00ed operu, ve kter\u00e9 v druh\u00e9 polovin\u011b 19. stolet\u00ed vystupovala cel\u00e1 \u0159ada p\u011bvky\u0148 a p\u011bvc\u016f z\u00a0\u00fazem\u00ed dne\u0161n\u00edho \u010ceska. A to v\u0161e potom p\u0159eru\u0161il rok 1918 nebo obdob\u00ed kr\u00e1tce p\u0159edt\u00edm. Jak ale vid\u00edme, existuj\u00ed kous\u00ed\u010dky spole\u010dn\u00fdch kulturn\u00edch d\u011bjin V\u00eddn\u011b, kter\u00e9 maj\u00ed sv\u00e9 siln\u00e9 ko\u0159eny v\u00a0dne\u0161n\u00edch sousedn\u00edch st\u00e1tech: v \u010cesku a na Slovensku.<\/p>\n

Kter\u00e9 z\u00a0oblast\u00ed \u017eivota \u010desk\u00e9 V\u00eddn\u011b byly pro V\u00e1s z\u00e1sadn\u00ed ve filmu uk\u00e1zat?<\/strong><\/h3>\n

Mysl\u00edm, \u017ee to velmi dob\u0159e vystihuje n\u00e1zev na\u0161eho dokumentu: \u201eBuchteln. Ziegeln. Polka \u2013 Das b\u00f6hmische Wien.\u201c V\u0161eobj\u00edm\u00e1 to to, co tu \u010ce\u0161i d\u0159\u00edve formovali a d\u00e1 se \u0159\u00edct \u2013 je zn\u00e1m\u00e9 dodnes. Jedn\u00edm z aspekt\u016f je kuchyn\u011b, d\u00e1le je to, dejme tomu, prolet\u00e1\u0159sk\u00fd aspekt. Vzpome\u0148me tak zvan\u00e9 \u010desk\u00e9 cihl\u00e1\u0159e, kte\u0159\u00ed se zasadili o to, \u017ee se z\u00a0V\u00eddn\u011b stala metropole. Z\u00e1rove\u0148 m\u016f\u017eeme mluvit o kulturn\u00edm d\u011bdictv\u00ed, kter\u00e9 je siln\u011b zako\u0159en\u011bno v\u00a0hudb\u011b. Mimoto je to ale i siln\u00e9 politick\u00e9 d\u011bdictv\u00ed, co\u017e souvis\u00ed tak\u00e9 s\u00a0architekturou. Mnoz\u00ed z\u00a0architekt\u016f t\u00e9 doby poch\u00e1zeli z\u00a0dne\u0161n\u00edho \u010ceska. Jmenujme nap\u0159\u00edklad Ringstra\u00dfe. Ve V\u00eddni najdeme d\u00e1le \u010desk\u00e9 \u0161kolstv\u00ed, ale i spolky, kter\u00e9 byly zalo\u017eeny v roce 1870 a jsou dodnes velmi aktivn\u00ed. Mimo \u010deskou a slovenskou komunitu tu existuje bohu\u017eel ne moc zn\u00e1m\u00e1 sc\u00e9na, jej\u00ed\u017e ko\u0159eny sahaj\u00ed do doby p\u0159ed 150 lety.<\/p>\n

Jednotliv\u00e9 nat\u00e1\u010dec\u00ed dny V\u00e1m umo\u017enily se v\u00edce sezn\u00e1mit s\u00a0\u010deskou a slovenskou men\u0161inou, jak byste tuto spolupr\u00e1ci popsala?<\/strong><\/h3>\n

Jako Dolnoraku\u0161anka jsem u\u017e pracovala na n\u011bkolika filmech, kter\u00e9 jsme nat\u00e1\u010deli v \u010cesku i na Slovensku. M\u00e1me za sebou jeden velk\u00fd film p\u0159ibli\u017euj\u00edc\u00ed rok 1918 na hranici Gm\u00fcnd \u2013 \u010cesk\u00e9 Velenice. Tak\u017ee to pro m\u011b nen\u00ed prvn\u00ed projekt, ve kter\u00e9m se tento kulturn\u00ed prostor sna\u017e\u00edm znovu propojit. P\u0159edev\u0161\u00edm se t\u011b\u0161\u00edm z toho, \u017ee je to te\u010f mo\u017en\u00e9 zrealizovat ve V\u00eddni. Je tu st\u00e1le siln\u011b p\u0159\u00edtomna tato p\u0159\u00ed\u0161ern\u00e1 kapitola d\u011bjin za starosty Karla Luegera, kter\u00fd usiloval o to, aby byl zachov\u00e1n \u010dist\u011b n\u011bmeck\u00fd charakter m\u011bsta. K tomu mus\u00ed \u010dlov\u011bk tak\u00e9 dodat \u2013 ani Praha nebyla pouze \u010deskojazy\u010dn\u00e1, m\u011bla i svou n\u011bmeckou tv\u00e1\u0159. Mysl\u00edm si, \u017ee se mus\u00edme orientovat sm\u011brem spole\u010dn\u00fdch rys\u016f, a to p\u0159edev\u0161\u00edm v dne\u0161n\u00ed Evrop\u011b. M\u00e1me tu st\u00e1le jeden kus spole\u010dn\u00e9 historie. Jsou tu samoz\u0159ejm\u011b i mnoh\u00e9 zlomy, kter\u00e9 pak v\u0161echno vrhaj\u00ed do m\u00e9n\u011b jasn\u00e9ho sv\u011btla, ale my se mus\u00edme d\u00edvat na to spole\u010dn\u00e9, na to kr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed.<\/p>\n

Jak\u00e1 m\u00edsta spojen\u00e1 s\u00a0\u010deskou histori\u00ed jste ve V\u00eddni s\u00a0kamerou nav\u0161t\u00edvila?<\/strong><\/h3>\n

Naprosto fantastick\u00fd je nap\u0159\u00edklad Palais Lobkowitz, dne\u0161n\u00ed Rakousk\u00e9\u00a0muzeum divadla, kde najdeme Beethoven\u016fv s\u00e1l. Byl tam sal\u00f3n, kde vystupoval nejen s\u00e1m Beethoven, ale v\u00a019. stolet\u00ed se tam setk\u00e1vala a m\u00edvala sv\u00e9 ve\u010dery hudebn\u00ed sc\u00e9na opravdu z\u00a0cel\u00e9 V\u00eddn\u011b. Dal\u0161\u00edm p\u0159\u00edkladem m\u016f\u017ee b\u00fdt budova \u010cesk\u00e9ho velvyslanectv\u00ed ve 14. okrese. Architekt Josef Hl\u00e1vka na m\u011b ud\u011blal velk\u00fd dojem. Proslavil se stavbou Dvorn\u00ed opery ve V\u00eddni a kdy\u017e \u010dlov\u011bk jede d\u00e1le po Ringstra\u00dfe, natref\u00ed ur\u010dit\u011b na budovu dne\u0161n\u00ed OPEC, kter\u00e1 je tak\u00e9 od n\u011bj. Velmi d\u016fle\u017eitou roli pro m\u011b hraj\u00ed v\u00edcejazy\u010dn\u00e9 \u0161koly, a to tak\u00e9 \u0161kola Komensk\u00fd. Jej\u00ed zalo\u017een\u00ed sah\u00e1 do 19. stolet\u00ed, kdy se u\u017e na mnoh\u00e9 myslelo dop\u0159edu. Pravd\u011bpodobn\u011b dnes znovu d\u016fle\u017eit\u00e1 my\u0161lenka zn\u00ed, abychom my v\u0161ichni vyr\u016fstali v\u00a0duchu, ve kter\u00e9m budeme v\u00edce vn\u00edmat jednotnou a ucelenou Evropu ne\u017e se jen d\u00edvat na n\u00e1rodnost. Nat\u00e1\u010deli jsme tak\u00e9 ve Favoriten a \u010cesk\u00e9m Pr\u00e1tru, byli jsme ve Floridsdorfu. T\u011bch m\u00edst je tolik, u kter\u00fdch si \u010dlov\u011bk \u0159ekne: wow, jak je mo\u017en\u00e9, \u017ee jsme to nev\u011bd\u011bli nebo u\u017e i zapomn\u011bli.<\/p>\n

\"\"Nat\u00e1\u010den\u00ed podve\u010dern\u00ed sc\u00e9ny v \u010cesk\u00e9m Pr\u00e1tru<\/p>\n

Na konec by m\u011b je\u0161t\u011b tak\u00e9 zaj\u00edmalo, jak se V\u00e1m poda\u0159ilo ve filmu propojit minulost s\u00a0p\u0159\u00edtomnost\u00ed?<\/strong><\/h3>\n

U historick\u00fdch dokument\u016f je v\u017edy nezbytn\u00e9, aby div\u00e1k poc\u00edtil i ten jist\u00fd z\u00e1van p\u0159\u00edtomnosti. Pot\u011b\u0161\u00ed m\u011b, kdy\u017e po zah\u00e1jen\u00ed Wiener Festwochen a zhl\u00e9dnut\u00ed m\u00e9ho dokumentu n\u011bkdo p\u016fjde okolo Rakousk\u00e9ho muzea divadla a pomysl\u00ed si, \u017ee to d\u0159\u00edve byl \u010desk\u00fd pal\u00e1c. Stejn\u011b tak budu r\u00e1da, kdy\u017e lid\u00e9 budou v\u011bd\u011bt, \u017ee existuje divadeln\u00ed spolek, kter\u00fd byl zalo\u017een v roce 1870 a je dodnes velmi aktivn\u00ed. Nebo kdy\u017e si vzpomenou, \u017ee se v Lidov\u00e9 ope\u0159e hojn\u011b hr\u00e1valo a zp\u00edvalo \u010desky. Mnoh\u00e9 \u010d\u00e1sti d\u011bjin vymizely z pov\u011bdom\u00ed teprve v posledn\u00edch letech. Je to opravdu prudk\u00fd v\u00fdvoj. Velmi se m\u011b dotklo, kdy\u017e jsem nav\u0161t\u00edvila \u010desk\u00fd divadeln\u00ed spolek a vyc\u00edtila, s jakou l\u00e1skou to tu uchov\u00e1vaj\u00ed a s jakou velkorysost\u00ed se \u010dlov\u011bk anga\u017euje, nap\u0159\u00edklad kdy\u017e jsme nat\u00e1\u010deli na koloto\u010d\u00edch v \u010cesk\u00e9m Pr\u00e1tru. To v\u0161e je kousek v\u00edde\u0148sk\u00e9 historie. Rodina Kola\u0159\u00edk\u016f ve Schweizerhausu \u2013\u2060 ka\u017ed\u00fd zn\u00e1 tuto restauraci, ale nikdo u\u017e nev\u00ed, jakou m\u00e1 historii. To sice nebude ve filmu, ale za druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky doch\u00e1zelo k siln\u00fdm pron\u00e1sledov\u00e1n\u00edm. Je tu n\u011bco, co si mysl\u00edm, \u017ee je d\u016fle\u017eit\u00e9 pro n\u00e1s v\u0161echny: v\u011bd\u011bt, odkud poch\u00e1z\u00edme.<\/p>\n

\"\"Spole\u010dn\u00e1 fotografie filmov\u00e9ho \u0161t\u00e1bu s majitelem restaurace Schweizerhaus Karlem Kola\u0159\u00edkem a skupinou komparzist\u016f z \u010desk\u00e9 krajansk\u00e9 komunity<\/p>\n

\"\"Rozhovor za Marj\u00e1nku vedla a z n\u011bm\u010diny p\u0159elo\u017eila Pavla Ra\u0161nerov\u00e1.<\/em><\/p>\n

Cel\u00fd rozhovor si m\u016f\u017eete poslechnout ze z\u00e1znamu\u00a0v men\u0161inov\u00e9m vys\u00edl\u00e1n\u00ed ORF.\u00a0<\/a>Dokument\u00e1rn\u00ed film \u201cBuchteln. Ziegeln. Polka \u2013 Das b\u00f6hmische Wien\u201c najdete v\u00a0online v arch\u00edvu<\/a>\u00a0televizn\u00ed stanice 3SAT. Krom\u011b nat\u00e1\u010den\u00ed v s\u00eddle spolku se Marj\u00e1nka zapojila do nat\u00e1\u010den\u00ed sc\u00e9n v \u010cesk\u00e9m Pr\u00e1tru, restauraci Schweizerhaus a divadeln\u00edm s\u00e1le \u0160kolsk\u00e9ho spolku Komensk\u00fd.<\/strong><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Autorka: Pavla Ra\u0161nerov\u00e1 S pan\u00ed re\u017eis\u00e9rkou jsem se potkala b\u011bhem nat\u00e1\u010den\u00ed kulin\u00e1\u0159sk\u00fdch sc\u00e9n, ve kter\u00fdch zaz\u00e1\u0159ila \u010dlenka na\u0161eho spolku Monika Caudr. Za jeden nat\u00e1\u010dec\u00ed den se j\u00ed poda\u0159ilo p\u0159ipravit nap\u0159\u00edklad kynut\u00e9 buchty s povidly, kynut\u00e9 kol\u00e1\u010de s p\u0159ekvapen\u00edm, vydatn\u00fd o\u0159echov\u00fd dort nebo bryndzov\u00e9 pirohy. Recept na kynut\u00e9 t\u011bsto m\u00e1 Monika je\u0161t\u011b od sv\u00e9 maminky, kter\u00e1 […]<\/p>\n","protected":false},"author":3,"featured_media":0,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_acf_changed":false,"footnotes":""},"categories":[5],"class_list":["post-27046","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-aktuality-cs"],"acf":[],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.marjanka.at\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/27046","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.marjanka.at\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.marjanka.at\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.marjanka.at\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/users\/3"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.marjanka.at\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=27046"}],"version-history":[{"count":4,"href":"https:\/\/www.marjanka.at\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/27046\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":27051,"href":"https:\/\/www.marjanka.at\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/27046\/revisions\/27051"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.marjanka.at\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=27046"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.marjanka.at\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=27046"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}